"Budiž světlo" aneb Jak se vyznat v pojmech kolem osvětlení

 

Ve světě osvětlení není úplně jednoduché se vyznat. Všude jsou samé Watty, Volty, Lumeny a hromada dalších parametrů, které samy o sobě mohou být nicneříkající. Proto jsme si pro Vás připravili krátký článek, kde vysvětlíme základní parametry osvětlení. První veličinou, se kterou se setkáte u výběru svítidla ,bude příkon.

„Příkon
je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství energie dodané za jednotku času.“


Tento parametr nám říká, jaký odběr bude svítidlo mít. Značí se W tedy Watt. Má stejnou jednotku jako výkon, ale příkon bude vždy vyšší než výkon u toho samého spotřebiče. Celé to tedy znamená: Čím vyšší příkon, tím větší odběr el. energie a pravděpodobně i vyšší svítivost. S touto veličinou se přímo pojí:

"Účiník
je bezrozměrná veličina , označovaná cos φ, která udává velikost zrát při vedení obvodu ve zdroji nebo spotřebiči."


Znamená to tedy to, že elektrický přístroj s účiníkem 1 bude mít nulové ztráty ve vnitřních obvodech. I když spínané zdroje mají tento účiník běžně 0,90 až 0,98. U klasických zdrojů byl tento účiník do 0,60. Od svítidla tedy budeme chtít co nejvyšší účinník. Další veličinou, která nás bude u osvětlení zajímat ,je světelný tok.

„Světelný tok
vyjadřuje množství světelné energie, kterou přenese záření nebo zdroj vyzáří za časovou jednotku."


Světelný tok nám udává světelný výkon záření světelného zdroje. V podstatě se z ní dozvíme, jak moc bude svítit.

„Intenzita osvětlení
je fotometrická veličina definovaná jako světelný tok dopadající na jednotku plochy.“

Intenzita osvětlení je podíl světelného toku (lumen) a plochy (m2). Pro každou činnost je vhodná jiná intenzita osvětlení. Na toto téma se můžete těšit v další části našeho seriálu.

"Barevná teplota
(též teplota chromatičnosti) je fyzikální veličina používaná jako charakteristika světla se spektrem podobným tepelným zářičům."

Barevná teplota je parametr určující odstín bílého světla (bílé barvy). Pojem „barevná teplota“ vychází z fyzikálního prostředí a je popisován jako barva světla vyzařovaná absolutně černým tělesem při dané teplotě. Např. běžná žárovka vydává světlo odpovídající absolutně černému tělesu o teplotě asi 2850 K, takže se říká, že „barevná teplota běžné žárovky je 2850 K“. Denní světlo má typickou barevnou teplotu asi 5200 K, ale tato hodnota závisí na mnoha podmínkách (denní době, počasí, sluneční aktivitě apod.). Barevná teplota je velmi důležitý parametr. Působí na naši psychiku a nejlepší variantou je, snažit se napodobit přirozené změny chromatičnosti, jako jsou venku. Tabulka pro lepší představu:

Barevná teplota

Příklad

Barevná teplota

Příklad

1200 K

žhavé uhlíky

5500 K

Fotografické blesky, výbojky

1900 K

Svíčka

5780 K

Povrchová teplota slunce

2300 K

Ztlumená žárovka

6000 K

Jasné polední světlo

2700 K

Žárovka, slunce při východu, západu

6500 K

Standardizované denní světlo

3000 K

Studiové osvětlení

7000 K

Lehce zamračená obloha

3400 K

Halogenová žárovka

8000 K

Oblačno, mlhavo

4200 K

Zářivka

10 000 K

Silně zamračená obloha

5200 K

Obvyklé denní světlo

12 000 K

Modrá obloha v zenitu, svářecí oblouk

"Index podání barev Ra
(CRI - color rendering index) je hodnocení věrnosti barevného vjemu, který vznikne osvětlením z nějakého zdroje, v porovnání s tím, jaký barevný vjem by vznikl ve světle slunce."

Přirozené denní světlo bude kolem poledne dosahovat hodnoty až Ra 100, což je nejvyšší možná hodnota podání barev. Klasická wolframová žárovka má Ra kolem 95 a zářivka 80. Čím drobnější a detailnější práce, tím více RA potřebujeme. Tento index má také vliv na našli psychiku.

"Životnost
je vlastnost předmětu, která označuje jak dlouho si předmět udrží své původní, nebo téměř původní vlastnosti."

Díky životnosti svítidla zjistíme, jak dlouho nám bude svítit tak, jako když jsme ho poprvé zapnuli. Tímto číslem se udává téměř vždy minimální životnost, je tedy vysoce pravděpodobné, že bude svítit i dále. Rozlišovat také musíme životnost napájecího zdroje, která bývá zpravidla vyšší než životnost zdroje světelného.

"Stupeň krytí (IP)
udává odolnost elektrických zařízení proti vniknutí cizího tělesa a vniknutí kapalin, zejména vody."

Stupeň krytí nám udává, možnost použití svítidla v různých prostorech. Klasicky se setkáme se svítidly s IP20, která jsou určena především do obytných prostor. První z dvojice čísel nám udává odolnost zařízení vůči vniknutí cizích předmětů a tedy i prachu. Čím větší číslo, tím větší odolnost. Druhé z dvojice čísel udává odolnost vůči vodě a vlhkosti. Do koupelny je tedy nejmenší možný stupeň ochrany IP 44. Na stupeň krytí je tedy třeba dbát. Předcházíme tak poškození nebo zničení svítidla a vlatstně i celého domu.


Pokud tedy vybíráme svítidlo, toto jsou opravdu základní parametry, které je vhodné, ne-li přímo nutné znát. V další části našeho seriálu se proto zaměříme na tzv. "Světelnou hygienu", na kterou se bohužel často zapomíná. Zdroje:
(360450) ČSN EN 12464-1
https://cs.wikipedia.org/