´Když nevidíte na mrkev´ aneb Náležitosti světelné hygieny

Téměř 80 % vnějších vjemů přijímáme právě zrakem, a proto je důležité dbát o světelnou hygienu. Nejpřirozenější světlo pro lidské oko je světlo sluneční. V průběhu dne se intenzita a barevná teplota přirozeného denního světla mění právě v závislosti na denní době. V ranních hodinách je intenzita i teplota světla nižší, během dopoledne oba tyto ukazatele rostou, aby v poledne dosáhli svého maxima, tedy nejvyšší intenzity a nejvyšší teploty (v tomto případě je myšlena barevná teploty bílé barvy, popsáno níže). V podvečer intenzita i teplota světla klesá a lidské oko ho vnímá jako tlumené a teplé.

SVĚTELNÁ HYGIENA

Světlo má na nás jak fyziologický, tak psychologický vliv, který může být pozitivní a také negativní. Na ochranu zraku je tedy třeba dbát stejně tak, jako chráníte například svůj sluch. Negativní účinky světla se projevují při špatném a nedostatečném osvětlení a také nedostatku denního světla. Denní světlo je pro lidský organismus nejpřirozenější a je tedy třeba, aby bylo umělé osvětlení co nejvíc podobné tomu slunečnímu.

K negativním účinkům může patřit:

• oslňování, způsobující překročení adaptačních schopností lidského zraku
• rušení, přičemž světlo interferuje s určitou lidskou činností (pozorováním, spánkem apod.).
• narušování pocitu pohody, vznikající psychicky negativně vnímaným světlem dotčenou osobou (emoční stres; podíl mohou mít i osobnostní rysy pozorovatele),
• obtěžování, představující nepřijatelné ovlivňování lidského prostředí

Vlastnosti denního světla, které je dobré napodobit:

Určitá barevná teplota v určitou denní dobu. Slunce během dne mění plynule svou barevnou teplotu a pro naše oči je nejlepší, snažit se tuto vlastnost zachovat. Znamená to, že pro oči není zdravé si večer svítit chladným jasným světlem, které je může unavovat. Podobně dnes nabízejí operační systémy na počítačích nebo v mobilních telefonech režim tzv. „komfortního čtení“, který umožňuje ve večerních hodinách změnit barevnou teplotu zobrazovaného prostředí a tím snižuje únavu očí. Také je vhodné využívat co nejvíce přirozené osvětlení, tedy nebýt celý den v místnosti se zatemněnými okny stále při stejném umělém osvětlení.

Určitá intenzita světla pro různé činnosti.

Pro tento bod existují velmi rozsáhlé normy o osvětlování například vnitřních pracovních prostorů (ČSN EN 12464-1). Tato norma existuje právě pro ochranu zraku na pracovišti, kdy se často na osvětlení nebere dostatečný důraz. Pár příkladů nároků na osvětlení pracovních prostor:

• Chodby – 100lx
• Obývací pokoj – 150-200lx
• Kuchyně, čtení – 300lx
• Jemná manuální práce – 500lx
• Výroba hodinek – 1500lx

Index podání barev

Tento parametr přímo působí na kvalitu osvětlení, a tedy i na lidský zrak. Jeho hodnota udává správnost podání barev při umělém světle a je označován(a) zkratkou Ra nebo CRI (color rendering index). Vysoký index podání barev působí pozitivně na naše oči a na psychickou pohodu, proto je to jeden z nejdůležitějších parametrů osvětlení všeobecně.

Rovnoměrnost osvětlení

Rovnoměrností se u umělého osvětlení rozumí poměr minimální a průměrné osvětlenosti povrchu. Tento činitel je dle normy minimálně 0,7 v místech, kde je centrum zájmu a 0,5 v blízkém okolí. Celkově je potom 0,3. Tento parametr je důležitý zejména kvůli udržení zrakové pohody. Velké rozdíly v osvětlenosti jedné místnosti mohou vést od únavy očí až k mírné bolesti při dlouhodobém pobytu.